Co tě nezabije to tě posílí .

Únor 2013

Nekonečné může být všechno ale ne všechno tak končí .

28. února 2013 v 21:40 | Puberťačka Laura |  Téma týdne

Nekonečno = značeno jako ležatá 8

Nekonečný může být všechno , cokoliv , nekonečno reinkarnací , nekonečno banánů nekonečno zlomenin , dokonce i nekonečno nesprávných vztahů. Já se ale zaměřim na ty reinkarnace , protože mě to už dlouho tak jako že hlodá a zajmá mě to .

Co ta reinkarnace je? Je to vlastně znovuzrození , jinak taky jinak řečeno převtělování . Děje se to když zemřeme tak se naše duše posunek k někomu nebo něčemu jinýmu , může to být jak další člověk , nebo zvíže nebo i roztlina. Je mnoho způsobů jak můžeme žít i po naší tzv. biologické smrti . Je to vlastně přechod do nové existence .

<- drobnej popis na obrázku jak reinkarnace probíhá.

Je to skutečné nebo vymyšlené na strašení dětí ? Tak vlastně je to na tom kdo na to jak věří třeba já věřim v něco víc než je život člověka ale ne sice na to že bychse dostala někam do nebe nebo do pekla na svoje skutky za to jak jsme se chovala za svůj lidký život . Určitě to našim životem nekončí , můj nároz teda spíš se domnívám že když někdo neumí zpívat ale umí nádherně kreslit tak v dalším svim životě v lidskym těle , to může trvat i několik desítek let, bude zpívat krásně - úchvatně ; ale nebude umět kraslit . To si myslim a vlastně o tom tak spekuluju , nemám žádný podklady abyhc to mohla nějak potvrdit .

Co si myslí noví generace o reinkarnaci ? Velká většina názorů se schoduje v tom že reinkarnace neexituje už protože to nejde nějak vidět nede to nějak zachitit ani pozorovat. Ale co nás čeká po smrti ,jaké je to zemřít nebo nebo co nás čeká nebo také co budeme cítit , to si ale klademe všichnni bez okolků jestli věříme na reinakrnaci nebo ne .

Může se stát že až naše duše bude v jiným těle tak že si budeme pamatovat nějaká místa na kterých jsme byly ? Myslim si že nic neni vyloučeno , stát se může všechno třeba taky to že se m§ůžeme zamilovvat do steného tipu lidí jako bitost která měla tu duši před náma. Ale věda si myslí něco jiného , jelikož je duše něco nehmotného tak si nemůže pamatovat , nemůže si poamatovat věsi které jsme zažili nebo kde jsme byly a co se nám stalo od toho je mozek který pomáhá nom jako bitostem ,ale duše nic takového nemá , je to něco jako motor => můžeme ho dát do jakého kolik auta nebo motorky ale je jenom na tom autu nebo n motoce jestli bude fungovat nebo ne .

Měl by náš pozemský život smysl , kdyby končil pozemskou smrtí ? Tohle e sice těžká otázka ale pokusim se na ní odpovědět. Myslim si že by měl smysl , protože neni nic co by nemělo smysl , všehcno má smysl , i običejná květina má svůj smysl - má za ůčel okysličovat planetu ab ys en aní dalo žít, to samý i se stromama , ne jen že mají zdobit naší zem nebo planetu . Kdyby nic nekončilo nemělo by to smysl všechno musí jednou skončit a začít znovu , vztah mezi lidma , lidský život , život zvířat nebo život květiny když tot ak napíšu , musíme něco zažít aby jsme mohly postoupit dál , každá zkušenost je k něčemu dobrá .

Jinak hodně lidí si plete nesmrtelnost s nekonečností , je to sice v podstatě to samí ale má to menší detail a to takovej že nesmrtelnost je hlavně u lidí teda u filmových postav , ale nekonečnost je že je něco dokola opakující se nebo nekonečné jako tady už zmiňovaná reinkarnace to ej jen jeden příklad.

Tyhle otázky jsem pozbírala na internetu od různých lidí které neznám osobně ani jinak.


Nekonečnost neznamená jenom nekonečnej život ale i nekonečno něčeho jiného , třeba reinkarnací , kterou jsme si vzala za téma . Jinak na internetu hlavne na www.google.cz je spoustu zajímavých článků k renikarnaci , tak kdyby sjte chtěli se o to zajímat tžeba rál tak se tamk určitě podívejde a uvidíte za podíván í nic nedáte amůže vás to obohatit o dost.


Zdroje ze kterých mám několik informací , ale neopisovala jsem to:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Reinkarnace

http://ireferaty.cz/331/3412/Zivot-po-smrti






Vzpomínky zůstanou navždy , buď v srdci nebo na fotkách.

16. února 2013 v 10:14 | Puberťačka Laura |  Téma týdne
Moje vzpomínky se vztahuou především k fotkácm protože mám dokonalou mamču a vždycky když jsem byla malá tak mě pořád fotila ať jsem si hrála se ségrou tak i jak jsem byly venku , tak mi vypěstovala takovou závislost na foťáku , mám miliony fotek v telefonu mám už i několik paměťových karet na kterých je tolik fotek . Mám vzpomínky na každou věc na ftokách ať je to palanda v pozadí nebo i tebilní louka . Řekla byhc že je to tim že jsem měla skvělí dětství i na invalidní vozík mám dokonalý zvpomínky ,třeba ja jsme šly se ségrou a kamarádkama do nemocnice motol někdy večer a tam si vzali každá jeden vozík a pa jsme tem jezdili z kopce a takhle blby , teď kdybych jsem o udělali tak by na nás zavolali policajt , ty sestřičky a vrátnej se tam na nás smáli anechali nás ať si užíváme dětství . Nebo mám dokonalou vzpomínku kterou si bude pamatovat uričtě každá holka , napustili jsme si se ségrou a dalšíma dvěma kámoškama pitlíky s vodou a dali si je do plavek jako že máme prsa , pak jsme chodili k rybníku z kopce a zase nahoru jenom ve vrchnim dílu od plavek a v kraťasech , pak když jedno ,,Prso'' prasklo mě a já hodila po sestřea a omilem strefila kámošku co šla vedle ní a pak byla vodní bitka , bylo to fakt dobrý dětství a to je teprve pár věcí co byhc vám sem mohla napsat :p
Ale dám vám sem nějaké ftky od doby mimina až po součastnost :) a k tomu napíšu co si pamatuju :) {předem se omlouvám za tu kvalitu fotek jsou to vyvolanýfotky co jsou vyfocený}

Tak na tohle modrý oblečení co mám na týhle foce mám vzpomínku takovou : Jako už větší než jsme na tý foce jsme hledala nějaký oblečení na panenku nemohla jsme nikde nic najít a pak jsem jenom tak otevřela skříň a tam bylo tolik toho oblečení pro panenku a všechno jí bylo , pak když přišla mamča domu tak nechápala jak je možný že má moje panenka na sobě moje oblečení co jsem nosila jako mimino . Hledala jsem :)

to malí děco co drží ten chlap kolem pasu jsme já a ten chlap co mě drží je můj táta ,a to co vypadá jako andélej a má to kudrnatý vlasy je Denisa sestra mojí nejlepší kamarádka Danieli :)
Pamatuju si jak nás máma naháněla aby jsme se vyfotili že musíme mít spolešnou fotku , tak sjem se prostě nějak seskupili a vyfotili .

To je ta fotka v parku , ty dva dopělí je mamka atáta to co sedí u námi na hlavě jsme já to pod ní je brácha a to v růžovejch teplákách je ségra ta se kterou jsem dělal všechny ty skopičiny :)

Jo ta to jsem já a mojetehdy nelepší kamrádka Daniela.
za náma je ta palanda na který mám tolika vzpomínek , jak sjme tak dělali piknik s holkama jak nám tam brácha ukazoval oheň tim že zapálil zalapvača a na něj držel zapnutej deodorant , ta palanda je nejlepší bohužel už neni- rozkládali jsem jí s tátou do teď si to pamatuju :)))

To jsem já se ségrou když jsme blbnuly a pak nám namalovala mamka na obličej fousky a to cp tam máme tužkou na oči , když se fotila tahle fotka tak jsem tam neusínala nýbrž jsme mrkla , ty chlupy co jsou přez tu pohovku máme do teď a vždycky když je vidim tak se mi vybaví tohle :)

Jo to jsem slavila svoje druhý narozeniny , mamka ten dort sotva nakrájela a já už ho roznípala na minikousky , to mi mamča řikala :)

Tohle je fotka se ségrou když jsme byly malí tak nás fotily ve školce , na tuhle fotku mám vzpomínku takovou že jsem tam běhala po celý místnosti a řvala jás e budu fotit se ségrou a jo a jo a jo , pak mě musela Lenka chytat aby jsme se mohly vůbec vyfotit . :)))

Tak tohleje fpcený na švp (školka v přírodě) si pamatuju do detailů , na tý fotce prošívám takovej papítover hrneček , bavnkou. ale jak je ta bavlnka moc dlouhá tak když jsem jí zase jednou natahovala tak jsem učitlku bodla tu učitelku do zadku - ona se snažila beejt v klidu ale nějak jí to nešlo :D .

Co je zajmaví na týhle fotce je že všichni toho panáčka držej červenym dolů ale já ho nedržim vůbec , (jsem ta v tý zeleno žuto červený kombinéze a s pruhovaně fialovou čepcí) a za timhle jsme se táhly hodinu a měli jsme to jako bojovku , byly jsme celý rozmáčený co si pamatuju do teď .

jo tak tady na tuhle fotku mám taky dobrou vzpomínku , to je focený na hřišti u tety , (já jsem ta holka co toho kluka strká -to je brácha) , akorát jsme ho strkla a zpdla jsmepřímo na břicho , a jak jsme něco řikala tak jse si málem vylomila zuby když jsem dopadla .

Tak tohle je společná fotka z mího druhýho tábora , téma táboru byly piráti a my se sestrou neměli nic na sebe tak mám ta holka nade mnou ( jsme ta blondýna s páskou přes oko)) pomohla , byla to druhý vedoucí a byla fakt mrtě moc hodná , protože jinak ten tábor stál za nic no ale bylo fajn mít tenhle odíl , ale ten můj první tábor byl teda o 150% lepší .

Tak to jsem já jako malá , to bylo focený ve šklce že jo ,a ten plyšák to je můj plyšák co jsem ho dostala někdy okolo roku 2000 - 2001 tak někdy , a mám ho do teď. Jak mám tadady na tá fotce ten colík vzadu tak tooh mi dělala jedna hodná učitelka ale já jsem u toho brečela protože to docela bolelo , měla jsme ty vlasy zacuchaný a nebylo to zrovna příjemný ,ale do teď mě štve že tomu mímu méďovi usekly tu hlavu .

Tady na tý fotce jsem tak cca o 2 roky starší než na tý co je nad touhle , nechávala jme si narůst dlouhý vlasy a docela mi to i slušelo , na tuhle fotku mám vzpomínku že jsme se fotili i po skupinách jenom já tam byla sama no , ale jako nevadí mi to no :p

Tak tady tu fotku miluju , jsem na ní já a mamča , je to focený u tety , u Danieliný babičky , ona je a byla vždycky hodná .

Tak tuhle fotku fakt žeru , je to jediná fotka z mího dětství která je dobře vyfocená a je tam i dobrej kontrast . Já jsem ta uprostřed , z leva je to Daniedla já a potom sestřenice který tehdy bylo asi 6 nebo 4 teďka nevim no , ale vim že to byl dobrej den .

Tak tohle je taky dobrý , je to focený v Liberci v Zoo , to na čem sedim je krokodýl , jo seděla jsem na něm když mě babičky vyfotila ,ale co by se mi nestalo okolo procházeli nějaká partička kluků a jak jsme vstávala tak jsme hodila záda do toho křový co je za mnou že jo , oni chytili takovej záchvat smíchu že se jim ani nedivim :)

Tak tohle už je focený 25.5.2012 . to datum si pamatuju protože je to focený na plese kterym koničla naše škola , tam se smi taky stalo něco fakt mrtě fajn , Když jse tancovala se spolužákem tak mi to ujelo a já se vyválela na zemi , samozřejmě se mi ty šaty vyhrnuly že jo . Když se podáváte na tu fotku 2008 a na tuhle tak uvidíte že se moja mamča vůvec nezměnila zato já ano .

Tak tohle je moje taky oblíbená fotka jsme tu se sestrou a se svim oblíbenym učitelem Stankušem . Je to z leva , jsem am já , učitel, a sestra , byl to fajn den teda spíš odpoledne ale to je jenom detail.

Taky fajnová vzpomínka , to je focený na lodi co se plavila po vltavě , byla na ní celá Plzeňská jako ře konečná vyhlídka nebo tak , no a on tam byl jeden chlápek co si hrál na vodníky a my tam z něho nejvíc umírali smíchy . bohužel už to tak nebude no , docela mi ta škola chybí , přece jen Vratislavka je něco úplně jinýho . Na Plzeňskou nemá !


Jo a tohle je moje a Lenky společná fotka z roku 2012 docela rozdíl že jo , jaká jsme byla před pár lety jako dítě a jaká jsem teď . Vzpomínky na tohle je taokvá že jsme se nudili tak jsme šly do vítahu a jezdili zezhora dolu a zase nahoru a takhle pořád až jsme pak zůstali v přízemí a tam se fotili jako debílci , ale stejnak ségru mám ráda a nikdy bych jí za nic nevyměnila .

Tohle je jenom pár fotek z mího fotoalba , kdybych sem měla dávat všechyn co tam mám tak ty to bylo tak na dva dny .



Vikininý příběh (první,část třetí),Láska nebo přátelství až za hrob ???

13. února 2013 v 0:00 | Puberťačka Laura |  Příbehy

Láska nebo přátelství až za hrob ?

3.část
Z toho co mi převyprávěla Anežka tak mi tekla z hlavi hodně krev a jeden kluk z Miachlovi party mě za pomocí Tomáše a Davida s Denisem vytáhly z vody a Míša volala sanitku , popis seděl na Jakuba toho hezounka se svalama, Holky jeli se mnou a kluci vysvětlovali plavčíkům co se stalo a sepispvali náký papíry.

Míša se přidala protože se Anežka rozbrečela a dořekla mi co se stalov sanitce a tak. Začala tak ,, Jak jsme sely s tebou v sanitce tak ti volal Matěj(Tvů kluk) na mobil my jsme to vzali a řekli jsme mu co se stalo a on řekl že se staví za tebou pak v nemocnici . Alde pak ti přesalo tlouct srdce takže jsme tě museli resuscitovat a to se naštěsti povedlo ale pak jsi byla asi 4 hodiny na sále a operovali tě,dokroži se divili že jsi to přežila a tak by doce zázrak že tě zachránili . ''

Já jsi pak pamatuju že u mě seděla mamka a čekala kdy jí něco řekn u já jí řekla co se stalo aona mi enom řekla že je to v pořádku že je důležitý že jsem naživu . Potom když odešla tak asi nákejch 5 minut nato přišel Michal (můj kluk) a začal se mi omlouvat že tam s náma nebyl a bylo mu to fakt hodně líto a řekl mi že se jeho maka zabila při autonehodě a že nechtěl abych taky zemřela že jsme jedniná kdo mu zil kromě táty a tety ,málem se tam rozbrečel . Já ho poctivě vyslechla ale už dlouhojsme mu chtěla dát konec a teď jsme měla šanci ale ...




Vikininý příběh (první,část druhá),Láska nebo přátelství až za hrob ???

12. února 2013 v 9:38 | Puberťačka Laura |  Příbehy

Láska nebo přátelství až za hrob ?

2.část
Potom na koupaliště přišla známá partička holek co byly školní dilinky a každej to věděl ,byl to spolek holek co každýho pomlouvali a v jejich čele byla Klára pak Tereza a Daniela a pochopitelně i další . Namířili si to rovnou k nám a Klára se hned optala kluků ,, Ahoj kluci nechcete se přidat k nám ? '' já hned odpověděla za ně ,, Očivodně ne už jsou tady s námaa dost pochybuju o tom že by se chtěli přidt k vám!'' Michal přikýcl na souchlas a Klára i se svejma kumpánkama se otočily že pujdou když v tom do mě Daniela vrazila a já spadla chtě nechtě do vody ,ale tam byly schůdky so vody . Já na ně samořejmě spadla ale naštěstí ne hlavou ale levou rokou , tu jsme si samozřejmě zlomila , byla mi vidět až kost . Vztala a oklepala jsem se , a pustila jsem se do Danieli a pak i do Kláry , Daniela to schytala pěstí (pravou) do břicha a Kláru jsem schodila do vody jako Daniela mě , vim že jí Klára řekla ať to udělá , neměla mě zrovna v lásce. V tom se ozval Michalův hlas jak řikal ať toho necháme nebo si ještě ublížíme , á na něho koukla a koula na tu zlomenou ruku avytáhla obočí . Byla jsme sice zaskočená ale Klára ne ,pořád se pokoušela mi dát pěstí něbo facku ale já to skvěle vykejvalai i to jednou rukou . Ale co osud nechtěl, ujelo mi to na mokrý trýmě a já sjela rovnou do vody na kámen co tam byl . Ještě jsem viděla že je červená celá voda a pak si už nic jinýho nepamatuju , padla jsem do bezvědomí .....

Vikininý příběh (první),Láska nebo přátelství až za hrob ?

9. února 2013 v 10:46 | Puberťačka Laura |  Příbehy

Láska nebo přátelství až za hrob ?

1.část
Co si vybrat ?
Přemýšlela jsem co je lepší ,Láska až za hrob nebo přátelství na život a na smrt?
Jsem Viki je mi 15 a půl,mám svělý vlasy co se mi na slunci lesknou dozlata, kamarádi mi řikaj že vypadám jako anděl, někdy i dost sexy anděl.
Kamarádům na mě seice hodně záleží ale já si stejně někdy ořijdu zbytečná.
Povim vám jeden z mnoha příběhů co se mi stal.

Bylo líto a já byla se svojí patrou na koupališti ,blby jsme a skákali do vody jako malí bylo nám fajn.
Když v tom na koupaliště přišla parta kluků od nás ze školy takový ty hezouni co si dělaj co chtěj , měli namířeno přímo k nám. Jden z nich se mě optal jestly by se k nám mohly přidat , Já se koukla na Míšu na Anežku pak na Tomáše a na Davida s Denisem oni jenom kulili oči a nechápali ,ale kýali ať řeknu ano , tak jsme řekla že jo že se můžou přidat .
Tak jsme blbly polsečně celý odpoledne , bylo to hezký až na to co se stalo potom ...


Chcete další část ???



Příběh Viki,Láska nebo přátelství až za hrob ?

9. února 2013 v 10:02 | Puberťačka Laura |  Příbehy

Láska nebo přátelsví až za hrob ?

Co si vybrat?
Přemýšlela jsem co je lepší ,Láska až za hrob nebo přátelství na život a na smrt ?
Jsem Viki je mi 15 a půl ,mám světlý vlasy co se mi na slunci lesknou do zlata ,kamarádi mi často říkaj že vypadám jako anděl , někdy hodně sexy anděl. Mám dlouhý nohy ,štíhlej pas a i když mi spoustu lidí řiká že by beze mě nedali ani ránu tak si stejně někdy přijdu jako zbitečná .

Povim vám jeden z mnoha příběhů co se mi stal .
Bylo léto a já byla se svou partou na koupališti ,blbly jsme a skákali prostě dělali blosti jako malí děcka , smalí jsme se jako malí , bylo nám fajn.
Když na koupaliště přišla školní parta klučičích hezounů od nás e školy ,oni byly dokonalí . Šly směrem k nám a paks em mě jeden z nich optal jestli by se k nám mohly přidat . Já jsem se koukla na Míšu na Anežku pak na Tomáše a Davida s Denisem,oni jenom kulyli oči a kývali ať jo tak jsem odpověděla že jo ,tak jsme blbnuly společně celé odpolende bylo fajn až na to co se stalo potom ...

Chcete další část ? Pište konetáře