Co tě nezabije to tě posílí .

Není růže bez trní ani život bez přátelství .

15. ledna 2013 v 14:18 | Puberťačka Laura |  Příbehy

(příběh)

Vždy jsem si mylsela že zemřít ve spánku je ta nejjednoduší věc...


Stalo se to tak ...
Lenka jela se svou bf Míšou a jejima klukama na led bruslit , užívali si to ale pak se to zvrtlo. Lence to ujelo na ledě přesto že bruslit uměla , spadla a praštila se do hlavy a zlomila si několik žeber a zlomila obě dvě nohy , jak spadla a dala si hlavou o ten tvrdej led tak byla v bezvědomí , Míša hned volala sanitku a Lenčin kluk volal Lenčiný mamce .
Lenku odvezka sanitka do nemocnice kde se začal odehrávat boj o její život .
Jela okamžitě na sál protože hrozilo že se její kostní dřeň dostane do krevního oběhu a tam se vytvoří vzduchová bublina která by se mohla dostat k srdci a Lenčino srdce by se zastavilo . Na sále í dali anestezii a začali operovat , Lenka slyšela jak sestřička říká pohnete nemá dost času hrozí zastavení srdce , slyšela je i přestože měla mít silnou anestezii, pak ale zase usnula , a v tom se jí zastavilo srdce.
Lenka stála na chodbě a viděla jak se její mamka celá vystresovaná ptá sestřičky jak dlouho to může ještě trvat , Míša byla ubrečená a jenom koukal ado zdi a modlila se aby se to vydařilo a bylo všehcno jako dřív . Lenka šla za Míšou a pohladila jí po tváři a řekla Miško moje nebreč to bude v pořádku uvidíš , Míša se lekla a podívala se před sebe a jenom tiše zašeptala''Leni ? jseš to ty ? ''
Lenka odpověděla , jo jsem to já , Mám tě ráda a mamku taky , řekni jí to , a Viktorovi řekni že ho budu milovat na vždy , chybíte mi ...
Ale v tom jí začalo něco táhnout zpátky na sál nešlo to zastavit , po chvilce byla na sálu a koukala na sebe jako kdyby se nepoznávala .


Doktoři jí oživovali ale pořád nic , Lenka tam stála a koukala jako opařená , došlo jí že neni živá ale že její tělo je na operačnim stole a nechce se za boha vzchopit a probudit se .

Lence skáplo několik slz když jí došlo že už nikdy neuvidí svojí maminku a její nejlepší kamarádku Míšu , byla z toho v šoku .
Doktoři už nedoufali ale v tom šlyšeli , píp píp píp , Lenka se vrátila zpátky k sobě a doktoři byly v šoku byla mimo tělo asi tak 6 mionut , oni mysleli že bude mít nějaké následky , tak dokončili v rychlosti operaci a udržovali jí v umělim spánku aby necítila tu bolest .


V Pondělí , jeden týden od té nehody.


Její mamka seděla vedle ní ,držela jí za ruku a doufala že se vzbudí a bude všehcno jako dřív , ale Lenka měla střední otřes mozku , zlomený žebra a nohy v sádře .
Ve dveřích se ukázal Vikrot s Míšou a optalis e jestli by k ní mohly , její mamka jí dala pusu na čelo a šla domů , nechala tam Míšu a Viktora s Lenkou samotný.
Oni dva vždycky chodily za Lenkou jí řikat co se stalo novýho a tak , Míša to už nevydržela a rozbrečela se i když držela Lenku za ruku , bylo to smutný a Viktorovi z toho taky zvlhly oči chtělos e mu z toho všeho brečet taky , Miloval Lenku jako nikoho jinýho v jeho životě , i ona ho moc milovala a takhle je rozdělila náhoda .
Míša to co jí Lenka říkala když se oddělila od svího těla , řekla i Vikrotovi on o tom nepochiboval .
Po několika hodinách strávených u Lenky už musela jít Míša domů , tak řekla Lence - taky tě mám ráda ty moje sestřičko , a rozloučila se . Viktor tam s Lenkou ještě chvilku byl , říkal jí jak moc jí miluje a že jí nikdy neopustí , Lenka je slyšela ale nemohla se ani pohnout ani říčt jediný slovo , i přestože se strašně snažila - strašně to bolelo ale snažila se každým dnem víc a víc .

Ten den , vlastně už večer se stalo něco nečekanýho . Když tam byla Míša sama a říkala jí novinky v slzách , Lenka se zase přemáhala aby mohla otevřít alespoň oči , strašně to bolelo ale zamrkala se zavřenýma očima - po chvilce mrkání nanečisto , otevřela oči a viděla ubrečenou Míšu jak jí kuká na ruku a říká jí novinky.
Lenka potichoučku zašeptala ''neplakej , to ti nesluší '' , v místnosti nebyl nikdo jinej než přístroje Lenka a Míša , přesto se Míša otočila aby se podívala odkud to přišlo , potom se podívala na Lenku jak na ní kouká polootevřenýma očima na tváři má ty svoje úžasný dolíčky . Míša na ní kouká jako na blázna ale přesto si utře ty slzy co jí stékali po tváři a naodila ten její úžasnej úsměv a řekla víš jak jsi mi chyběla já pořád doufala a teď se mi to vyplnilo - strašně tě mám ráda a nechci tě ztratit .
Zase pomalinku usnula protože jí to strašně zmáhalo .
Ten den už nikdo nepřišel jenom večer na kontrolu přišla sestřička a tak se jí Lenka zeptala jak slouho byla v umělim spánku , ta jí odpověděla že skoro měsíc , a Lenka se pak ještě optala jestli za ní přišel táta sestřička řekla že ne že tu nebil žádnej muž až na Viktora. Lenka se rozbrečela , bylo jí líto že za ní nepřišel táta kterýho má ráda .
Byla tam sama ale přesto měla pocit že na ní někdo pořád kouká , bála se ale usnula protože byla unavená .

V Úterý,dva měcíse od nehody .

Konečně jí pustily ale musela chodit na kontroly do nekocnice každej měsíc , bylo to už 4 měsíce od té nehody a Lenka pořád chodila s Viktorem a s Míšou byly pořád spolu každou chvilku spolu trávili , byla to nerozlučitelná dvojka až na en den kdy se to všehcno zase nanovo pokazilo.
Holky měli tělocvik ale kluci už ne přesto byl jejich tělocviká tak hodnej a pustil kluky na lavičku si sednout a koukat na holky a čekat až je pustí . Zrovna byly na tyči , přišla řada Míšu , ta tam nahoru vylezla a v pohodě se dostala i dolu , když ale přišla řada na Lenku. Nahoru na tyč vylezla skvěle ale bála se sjedct na zem , ale stejnak sjela ale kousek od země se pustila protože už se nemohkla udržet a spadla na zem , Viktor hned volal sanitku ta Lenku odvezla do nemocnice , jela na rentgen .
Pak na odběry krve , tam se zjistilo že má rakovinu a už jí má v druhym stádiu takže se s tim nedá nic dělat , má sotva půl roku , možná 3 měsíce .
Když jí to řekly koukala na ně jako na blázny a nechápala , pořád řikala že to neni pravda , že to musí bejt krevní smímek někoho jinýho ale byl opravdu její .

Řekla mamce že chce ject do Itálie a nebo do Španělska se ject podívat a užít si těch pár měsíců , její mamča souhlasila , a Míši mamča taky takže jeli společně , Viktor jel s nima taky i Míšinej kluk .

Lenka si užila Itálii , i Španělsko , jeli i do Londýna , a potom zpátky do Český Republiky .

Byla doma u počítače pouštěla si písničky a povídala si s mamkou a s Míšou , jedly bonbony,pili kakao a úžívali si ten den, když si Lenka stoupla že si skočí pro telefon a měla v ruce hrneček s kakaem , tak jí najednou upadl na zem rozbil se a kakao se vylilo na podlahu v tom se Lenka skácela k zemi a přestlo jí bít srdce , mamča a Míša se jí snažili ještěn oživit ale marně , Lenka umřela ale pod polštářem měla dopis na rozloučenou kterj našli když uklízeli její pokoj od obalů z bonbonů čokolád a časopisů , byl v obálce na který bylo napsáno NAVŽDY
V dopisu bylo napsáno : '' Ahoj , když si tohle čtete tak už nejsem mezi váma ale pořád ve vašich srdcích , chci vám říct že mi budete chybět a hlavně že vás mám všechny moc ráda , tebe mamčo , tebe Miško ale i tebe Viktore , dokonce i tebe Petře , mám vás všechny moc ráda , s váma jsme si užila ty nejlepší měsíce v mim životě a za to jsme vám všem vděčná , Pamatujte slyšim vás a jsem pořád s vámi . ''

Datum napsání bylo den po tom kdy Lence přestalo bít srdce , byl to zázrak .


Lenka dodržela to co v dopise slíbila , je pořád s nima v jejich srdcích žije dál , a je vždycky s nima a ve snech s nima mluví je s nima dál ve snech žije v jejich srdcích a ve snech , je jako vždycky usměvavá plná optimismu , jako když byla živá .

A proto si užívejte kadej den jako by byl ten poslední ,nikdy nevíte co se vám může stát .

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama